Jdi na obsah Jdi na menu
 


hudba

2. 9. 2016

 

jpgfrlazne.jpg

Je po prázdninách a něco se hodí napsat. Zážitků bylo plno.

Velmi zajímavé byly vždy nějaké ty hudební akce.

Už, už jsem se chystal na ten házenkářský „fest“, ale dostal jsem lístky na Dana Bártu, který měl za svými zády Filharmonii Brno a vedle sebe tři džezové muzikanty (basa, klavír, bubny). Vše se odehrálo na „Špilasu“ za krásného počasí.

Mimo to jsem o prázdninách navštívil pár kamarádů a občas se krom pití alkoholu i hrálo na kytary. Rovněž turnaje nohejbalu pro starší a pokročilé byly zakončeny popíjením šampusu z pohárů a také hudbou se známými fláky od „rosy“ až po „bednu“.

Měli jsme zrovna rodinnou oslavu u babičky a přijel k nám na chvíli hudebník z rodiny až z Prahy. Měl se svojí kapelou někde v okolí vystoupení a přijel si pro svého bratra, který mu slíbil odvoz.

Nicméně vykládal historku, jak hráli kdesi v kavárně v Praze. On jako zpěvák, který se mimo jiné i doprovází kytarou.

Když dohráli, tak za ním přišla jedna známá zpěvačka (nemohu jmenovat) a celá se rozplývala. Ovšem řekla tato slova: „ Hele, ty tak krásně hraješ na kytaru, tak proč u toho ještě zpíváš?“

To člověka hned potěší.

Já zas tolik zpěvu nerozumím, ale buď se mi to líbí, či nelíbí.

Jeden kamarád zpíval pěkné písničky, ale někdy jeho výšky zněly trochu nepřirozeně. Ptám se ho, proč si ty výšky nepřizpůsobí svému hlasu?

A on, že to zpívá v originální tónině.

To jsou občas věci, kterým nerozumím.

Proč nedělat věci občas „po svým“.

A to platí nejen v muzice.

Kdysi mi kdysi Franta Suchý v hospodě říkal, ať nemaluji ty svoje obrázky, že nejsou vůbec pěkné.

A víte, já z toho měl vlastně radost. Řekl jsem mu, já to stejně jinak neumím, tak se na ně nekoukej, nebo si zvykni.

Mne se třeba tvoje hraní a zpěv líbí.

Hlavní je, že nás to baví a děláme to „po svým“.

Ono se nakonec ukázalo, že to není z jeho hlavy, že byl požádán, ať mi to sdělí, z „vyšších“ míst.

O to víc je pak život báječný a plný legrace.

Přeji vám všem, ať máte ze života radost jako já.