Jdi na obsah Jdi na menu
 


maškarní sokolíků

17. 3. 2016

 

imag0355.jpg

 

Byl jsem na maškarním dětí cvičících v sokolovně.

Jedná se o děti od dvou let a chodí cvičit v doprovodu rodičů.

Cvičení je vedeno formou hry, ale dětí získávají určité návyky, učí se upažit, připažit, dřep, skákání z místa, podlézání seskok, lezení a spoustu dalších činností. Rodiče se rovněž připojují, drží obruč, švihadlo, pomáhají seskočit, vyšplhat a mnoho jiného.

Některá cvičení baví děti více, některá méně, dokonce, když je zrovna něco nebaví, tak si dělají něco jiného a za chvíli se ke kolektivu vrátí. Nikdo je neokřikuje, vše je dobrovolné, takže se tam cítí spokojené a stále chodí a jak říkají rodiče, tak se velmi těší.

Mohu to jako děda, který tam občas jde se svojí vnučkou a maminkou, potvrdit. Jaká radost, když přichází z domova a uvidí sokolovnu, tak jásá a přidává do kroku. Když jdeme zpátky, tak většinou škemrá dědu, ať ji vezmu „na koňa“.

Vůbec podle ničeho nepoznáte, že se vlastně jedná o cvičence Sokola.

Jo, vlastně okamžik, když se začíná. To všichni stojí v řadě a cvičitelka povídá „sokolíci nazdar“ a drobné hlásky odpovídají „zdar“. Možná to někomu může připadat směšné, ale nás sokoly to pěkně hřeje u srdíčka.

A tak na začátku března byl ten maškarní.

To všichni ze všech skupin přišli v maskách, samozřejmě vyjma rodičů.

Výčet masek byl veliký.

Několik spajdrmenů, indiánů, indiánek, policista, kovboj, rybář s rybkou na udici, prasátko, několik princezen, ledová královna, černokněžník a spousta jiných nádherných masek. Děti nejen že cvičily, podlézaly snižující se laťku (černokněžník dvakrát do latě narazil hlavičkou, ale potřetí se už ohnul), hůlkou dostávaly hadrák do krabice, házely míčky na cíl a mnoho dalšího.

Všechny dostaly balón a balíček s polštářkem, pamlsky a s malými hračkami.

Pro mne to byla obrovská terapie a doporučuji všem, ať se někdy na takovou akci přijdou podívat.

Já osobně jsem cvičícím dědečkem velmi rád.

Nazdar. 

 

P.S. Naše ledová královna si stoupla samozřejmě doprostřed