Jdi na obsah Jdi na menu
 


monokl

22. 6. 2016

palec.jpg

Netušíte, co může způsobit takový monokl.

Ale popořádku.

Jeli jsme s manželkou za známými do Vídně instalovat tepelné čerpadlo pro ohřev bazénu.

Celkem jednoduchá záležitost, ale museli jsme provrtat zeď technické šachty pro dvě trubky.

Půjčili jsme si od Jůzů (mimochodem skvělý obchod s nářadím) vrtací kango a ocelovou tyč s korundovou vrtací hlavou.

Jal jsem se tedy v šachtě vrtat díru o průměru asi 7 centimetrů přes stěnu cca 25 centimetrů širokou. Podařilo se mi to asi tak za dvacet minut. Paráda.

Jal jsem se vrtat otvor druhý a po chvíli jsem vylezl a začal odpočívat (to víte, fyzička už není, to co to bývalo).

Žena ovšem iniciativně vlezla do šachty a pokračovala. I přes můj odpor jí to ale šlo.

Ale chvilku, nástroj narazil na železo a vrtací stroj na hlavu mojí ženy.

Rozražené obočí.

Přesto jsme krvácení zastavili a domluvili se s paní domácí, že si žena sama vyrobí mašličky a obočí si zalepí.

Zdravotní sestra není na škodu.

Vše v pohodě, ale oko, čelo i nos začalo otékat.

Práci jsme dokončili, oko oteklo, hlava rozbolela, prášky pomohly a já řídil unavený domů.

Nakoupili jsme cestou spoustu mražené zeleniny na chlazení obličeje. Potvrzuji, že nejlepší je hrášek (mražená mrkev prý trochu tlačí). Polívky zeleninové již po dobu čtrnácti dní mám v oblibě (tohle bude číst asi i moje žena).

Obočí pěkně srostlo, oko a nos pěkně otekl a vše zmodralo.

Sic nosila moje žena vlastní brýle, tak monokl neunikl pozornosti.

První historka je v jídelně Globus.

Na tácek jsme si oba druhý den po nehodě nakoupili oběd.

Žena dojedla o chvíli dříve a tácek si odnesla.

Já dojedl o malou chvíli později a žena dokonce odnesla i můj tácek.

Toho si všimnul vedle sedící pán. A když z blízka viděl ten monokl, tak se na mne hrdě podíval a gratuloval k tomu, jak to mám „ošéfované“ zdvižením palce.

Já se tomu sice zasmál, ale radost jsem neměl.

Hlavně z gesta toho pána.

Další den šla žena nakupovat do Alberta a stavila se na stánku.

A jelikož nesvítilo sluníčko, tak si dala brýle na čelo a paní se zhrozila.

Řekla mé ženě, jestliže jde o nějaké domácí násilí, že je ochotná klidně zavolat na policii.

Žena vše vysvětlila a tak mohu dále chodit nakupovat na stánek.

V bance mne mají za slušného člověka a tak se hned mé ženy ptali, co že se jí stalo za úraz.

 

Ať je reakce lidí jakákoli, důležité je, že si všímají.

Alespoň to je pozitivní.