Jdi na obsah Jdi na menu
 


starostova Zlobice

13. 3. 2016

 

zlob1.jpg

Byl jsem s konečnou platností odstřižen od možnosti čísti si na fejsbůku pana Draga Sukalovského jeho kvalitní články, glosy, či jiné uspořádané věty do shluků, podobných odstavcům. Mou jedinou záchranou, abych byl informován o dění v našem městečku, je čtení Zlobice. Již mi bylo dopřáno  několiko těchto významných kuřimských článků, zde umístěných, přečíst. Musím ale upozornit čtenáře nové, kterým se tato tiskovina dostává do rukou poprvé, aby ji četli na lačno, při mírně otevřeném okně a to zcela sami, nikým nerozptylováni. Pokud jste již čtenáři otrlými, zvyklými, neboť jste již přečetli minimálně dva výtisky Zlobice, je možné okno již přivříti, nebo u čtenářů méně labilních, okno zcela zavříti. Se čtením Zlobice na lačno je lépe nepřestati nikdy. Nejhorší, co můžete udělati, což potvrzuje již několik mých přátel, je u čtení Zlobice dokonce jísti. A pokud přece, tak prosím jezte jídla zdravá, nechutná a nenadýmající. Není jest vhodno u takového čtení, jediného městského plátku, nevhodně prděti.

Jelikož horko těžko hledám ve Zlobici nějaké články veselé, či skutečně čtivé, krom inzerce, tak jsem se s několika čísly vydal za odborníky, co o takovém plátku soudí?

Jako prvého jsem navštívil mého kamaráda, profesora češtiny. Kdo četl mou prvotinu povídek, tak si jistě vzpomene na naše společné lyžování ve Francii v článku „sprosté slovo“.

Tomuhle kamarádovi jsem servíroval články podle autorů a pak jsem se osmělil mu ukázati občasník celý.

Například přečíst články od našeho pana starosty až do konce mne stálo hodně přemlouvání, byl jsem nucen vytáhnout lahvinku slivovice za tímto účelem donesenou. Pan profesor uznal ale gramatickou způsobilost jmenovaného psavce. Například v posledním článku o ústavním soudu jeho perfektní opisování textů z rozhodnutí soudu, které jsem rovněž již měl s sebou. Zaujaly jej rovněž ty tzv. nabíhající věty k právnickému textu. Ovšem jako celkový čtenářský obraz je prý hrozný a doporučuje navštěvovat tohohle pána nějakou odbornou školu. Musel jsem mu přiznat, že pan psavec starosta je i tímto směrem študovaný. Zajímal se, u koho prý studoval a musel jsem slíbit, že zjistím jména profesorů, u kterých starosta studoval. Slíbil mi, že s nimi nebude v žádném případě sedět u stolu na odborných seminářích a nebude s nimi v žádném případě probírat odborné jejich znalosti.

Při pozdějším posezení u kávy, kdy z něj opadl jakýsi neklid, pramenící z četby Zlobice, mi začal vysvětlovat, že i vyučení kuchaři ze stejných ingrediencí nejsou všichni schopni uvařit pokrmy k přímému i nepřímému požití. Všechno prý je dáno šikovností a talentem, a že školy jsou sice dobré, ale nejsou zárukou kvality.  I když škola je prý základ, aby žák naučil se například držeti správně pero, v dnešních dnech tak spíše prst na displeji. A kvalitní, pevný, s dobře ostříhaným, neokousaným nehtem, není ale zárukou písařského umu.

Nebudu zde se podrobně rozepisovati o dalších stálých pisálcích do Zlobice, případně o celkové kvalitě Zlobice, která by měla být alespoň poučná.

Při loučení mi profesor sdělil, že se nyní bude studentů ptát, zdali nějakou tu Zlobici četli a v případě, že se přiznají, hrozí jim zhoršená známka. Nedej Bože, aby se přiznali k náklonosti stylu psaní ve Zlobici, to by jim hrozila i možnost opakování zkoušky.

Mrzí mne to, ale znáte-li nějakého studenta Přírodovědecké fakulty, tak jej prosím varujte. Opravdu se omlouvám, tohle nebyl můj záměr.

Další návštěva byla u přítele novináře.

Abych to zkrátil, ten se velmi rozčiloval vyhozenými penězi za papír, i když jsem namítl, že to někteří kuřimáci kupují a tak tenhle papír se smění za peníze, zdaní, přinese našemu hospodářství užitek a za utržený peníz se koupí papír nový a je to vlastně užitečné, i když se některé články čtou.

Zbytkem slivovice, který jsme s panem profesorem nedopili, jsme tuhle debatu zakončili. Při loučení mi můj kamarád důrazně zakázal Zlobici v budoucnu číst, protože by to mohlo i na mne mít neblahý vliv.

Mám prý upozornit i své dobré přátele a nepřátelům prý to čtení ale mohu doporučit. Bohužel po přečtení více jak tří Zlobic i přátel dobrých, mohl bych jich ztratiti. Pro záchranu těchto osob mi doporučil přečíst si jako lék noviny, ve kterých je zaměstnán, ale z důvodu utajení jména přítele novináře, název novin neuvádím.

Sešel jsem se i s dalšími kamarády, i novináři, redaktory, doktory, inženýry a jedním obráběčem na numericky řízeném stroji, velkém jak jednopatrový dům, ovládaný pohony Siemens. Četli jsme v uzavřeném alkoholovém kruhu staré Zlobice a došli jsme k několika názorům. Pokud se vám nebudou líbit, tak vězte, že za to může slivovice kombinovaná s dvanáctku plzní a na závěr byl přítomen i „chodec“. Pro čtenáře Zlobice uvádím, že chodcem je myšlen Johny Walker.

Naše názory:

 

  1. Zlobici nedoporučujeme čísti těhotným ženám, mohlo by to míti neblahý vliv jak na dítě, tak i na ně samotné.
  2. Nedoporučujeme čísti Zlobici ženám, které se právě chystají otěhotnět a to i v případě, že se posilnily alkoholem. Je i škodlivé podkládati Zlobici pod své tělo v době při sexu vedeným za účelem otěhotnění.
  3. Nechce-li žena otěhotnět, tak má činit právě opak. Není třeba zdůrazňovat (s ohledem na žalovatelnost) pod kterou část těla je nejvhodnější Zlobici strčit.
  4. V dnešní době, kdy kvalita toaletního papíru je na vysoké Evropské úrovní, není nutno varovat o případném nebezpečném použití Zlobice.
  5. Zlobici prosím uchovejte v dosahu dětí, a v žádném případě zabraňte nezletilým v přečtení byť jen nadpisů.
  6. Varujeme před zapalováním jakýchkoli ohňů pomocí Zlobice. Výpary z ní mohou býti jedovaté a to především nyní, kdy obal Zlobice je barevný.
  7. Po běžném, krátkodobém čtení Zlobice stačí umýt ruce běžným tekutým, či tuhým mýdlem. Ovšem například, když usnete se Zlobicí v rukou (průzkumy ukazují, že je to běžné) tak použijte desinfekční prostředek, nejlépe směsi kreolů zvané lysol (i lyzol).

 

 

Musím se přiznat, že existovala přímá úměra mezi vhodností publikovatelných slov a úbytkem alkoholu z lahví, či pivních plechovek (byly v cenové slevě) při našem novinářsky zaměřeném dýchánku.

 

Závěrem chci znovu poděkovat redakci Zlobice, že již nemohu přispívati do tohohle známého plátku. Pochopil jsem, že žánrově, ani odborně nezapadám do jasné koncepce tohohle občasníku a jsem potěšen, že nebudu tudíž s tímhle zvláštním, jednostranně vedeným popsaným papírem, spojován.

 

Jelikož již nemohu, jak jsem uvedl, čísti oficiálně starostův fejsbúk (byl jsem odstaven), tak chodím po přátelských návštěvách a tam pročítám si jej. Vždy musím slíbit, že nebudu z počítače těchto kamarádů, kamarádek písemně reagovat. Prý se to pozná. Nebo se pozná, kdo že je můj kamarád.

A tak jsem se dočetl smutnou zprávu, že starostův perfektní článek, který starosta sepsal a vysloveně požádal čtenáře k tomu takzvanému „lajkování“, že se našlo za tři dny celkem 8 (slovy osm) lajkujících respondentů. Chci tímto podpořit takto toto slabé lajkování a tak tedy, kdo má k starostovým textům přístup, tak prosím lajkujte, ať má taky trochu radost, děkuji.

Musím končit, protože teď jsem si s hrůzou uvědomil, že mám myš položenou na Zlobici a ona přestala fungovat.

Možná je to tím, že na myši je nápis „Genius“. 

 

P.S. Tenhle článek slouží jako bezplatná reklama pro zvýšení zájmu občanů o koupi časopisu (občasného měsíčníku) Zlobice