Jdi na obsah Jdi na menu
 


vážná věc

23. 3. 2014

 

kurimsport.jpg

 
Chci se trochu rozepsat o financování sportu na komunální úrovni.
Co chybí nejvíce, kromě peněz je nějaká koncepce.
Začnu třeba příklady u nás v městě Kuřimi.
Jsou tady sportovní oddíly, či organizace, které mají v podpoře zelenou, jiné oranžovou a jiné dokonce červenou.
Znám některé sportovce, kteří si dokonce pro sebe pořádají vlastní závody, ale po sportovním výboru v obci nechtějí raději vůbec nic. Členové sportovní komise se této informaci diví, ale pravda je taková,
že těmto sportovcům vadí některé osoby s kterými se jen nesnadno komunikuje a navíc nemají o nich dobré osobní mínění. Napsal jsem to slušně, viďte. Dále jsou tu organizace jako Sokol, či Orel, které dostávají peníze spíše na udržování nemovitostí (nic společného se sportovní komisí) a to má za následek omezení příspěvků na sportovce. Dále je tu dokonce dětský oddíl hrající vrcholovou soutěž, ale příspěvky nulové. Jsou to golfisté, o kterých právě vedoucí sportovní komise prohlásil, že to je sport pro snoby a ti prý mají peněz dost. Nepřipomíná vám to něco.
Důležité a podstatné je to, aby co nejvíce lidí, především mládeže, sportovalo bez ohledu na to, zda se někomu nelíbí golfista, fotbalista, šachista či hasič.
Špatné na tomto systému rozdělování peněz je to, že sportovci jsou odkázáni na vůli (někdy libovůli) jakýchsi členů sportovní komise, kde si někteří hájí zájmy svých kamarádů a na ostatní kašlou. Kdyby raději peníze, co dostanou za svoji bohulibou činnost, dali sportovcům. Asi to přeháním a je to dáno především osobou vedoucího této komise, který si to řídí, jak si to řídí. Nechci se moc rozepisovat, ať nejsem ve-při.
Dostávám se raději k té koncepci. Ta by měla zahrnovat automatický způsob rozdělování peněz na sportovce. Rozlišoval by se dospělý a nedospělý sportovec a sportovec podle dosahované úrovně. A tak podle určitých kritérií (koeficientů) by se příspěvky snižovaly, či zvyšovaly. To by mělo za následek přirozený rozvoj sportu.
Česky řečeno – dostanu-li například třikrát více na dorostence jak na dospělého, je vhodné založit dorostenecký oddíl. A hlavně trvale beze strachu očekávání příštího rozhodnutí komise.
Toto je jen malý příklad. Koncepce je mnohem složitější, ale měla by být mnohem spravedlivější, než dosavadní způsob.
To nehovořím o přidělování peněz na nájem městských tělocvičen. Tyto peníze se obratem vrátí do městské kasy. Otázka zní, mají-li se celé počítat do příspěvků na sport, či nikoli. Čím víc ohodnotím cenu za nájem, tím víc dávám do sportu, to se mi jeví tak trochu divné, ale budiž.
Až na to, že tyto vracívšíse peníze jsou přiděleny skoro vždy, ale pro nevracívšíse to už neplatí.
O té koncepci bych se mohl rozepsat na několik stránek, ale budu rád, když někdy v budoucnu taková vznikne a pomůže rozvoji sportu v Kuřimi, nebo kdekoliv jinde.
Proč píši někde jinde.
Vysvětlím.
Jsem členem politického hnutí Pro sport a zdraví. Mám dobré vztahy s celostátním vedením této strany a zrovna tvorba takovéto koncepce všechny zaujala a strana se jí začne věnovat. Těch koncepčních věcí je mnohem více. Jedna z nich je informovanost, kolik peněz proudí z ministerstva na jednotlivé obce, či města. Jedná se o peníze z tzv. hazardu. Ty jsou rozdělovány podle počtu herních automatů a také podle počtu obyvatel. Jedná se o mnohem průhlednější tok peněz, než dříve přes tzv. Hušákův gang.
Otázka zní, kolik města a obce z těchto peněz konkrétně přidělí na sport.
Dříve peníze putovaly nekontrolovanou cestou, ztrácely se méně, či více, ale je fakt, že na oddíly jaksi doputovaly. Tady panují trochu obavy, že přes města a obce již ke sportovcům nedoputují vůbec.
Věříme, že to nebude pravda.
Uvedu zase nějaký příklad. Obec Malhostovice nemá žádné automaty, ale i tak přišly na účet peníze ve výši 35 tisíc v roce 2013. Obec vše pochopila a peníze předala jedinému sportovnímu zařízení v obci a tím je Sokol Malhostovice. Jasná a příkladná spolupráce.
U nás v Kuřimi činilo navýšení cca o 7 miliónů korun (ze dvou na devět). Rozdělení na sportovce zatím žádné. Je to tak velká částka, že radní jsou zatím bezradní. Nejčastější tvrzení je to, že město není ničím limitováno a že může peníze použít jakkoli. To je sice pravda, ale jaksi pokulhává. Marně se zatím snažím jednat s vedením radnice. Moje tvrzení, že Sokol Kuřim přišel ročně o příspěvek cca 150 000-, Kč (v průměru za deset let) zatím nikoho nezajímá. Je sice smutnou pravdou, že jsme tyto peníze vložili především do oprav sokolovny, ale neměli jsme žádnou jinou možnost. Na sportovce nám peníze chybí a zatím chybět budou.
Sportovní komise pospává.
A to se jistě týká Orla, Svazarmu, bývalému ČSTV apod.
Za stranu Sport a zdraví se snažíme získat bližší informace o rozdělování peněz, chceme informovat jednotlivé místní organizace, případně pomoci metodicky tyto informace získat. Chtěli bychom postupovat jednotně a přispět tak trochu k lepšímu financování sportu na i té nejnižší úrovni.
V této straně není vždy nutné se angažovat vstoupením, ale stačí jen plodná spolupráce a také případná kandidatura na kandidátce v komunálních volbách. Pracujeme i na přípravě materiálů pro nadcházející volby. Mělo by se týkat nejen společných článků, ale snad i možnosti společného, tudíž levnějšího tisku.
Jen tak mimochodem musím uvést, že i z názvu strany vyplývá, že se zabýváme rovněž fenoménem zdraví. Ale to je zase jiná kapitola, které se budu věnovat v nějakém příštím článku.