Jdi na obsah Jdi na menu
 


výlet na Zlobici

26. 12. 2012

 

Na sobotu byl naplánován turistický výlet na Zlobici.
Tento výlet spolupořádali členové Komise zdravého města spolu s tělovýchovnou jednotou Sokol.
Sraz byl u sokolovny a asi ve čtvrt na tři odpoledne jsme vyrazili velmi volným tempem směrem k vrcholu kopce Zlobice. Počasí bylo jako na objednávku, byl krásný slunečný den. Malá zastávka byla v restauraci U Čajdy, kde jsme se mírně doobčerstvili, zavzpomínali na nedávno prožité vánoce se sněhem, lyžemi, sáněmi, rukavicemi, stromečkem, koledami, smaženým kaprem s bramborovým salátem a také s dárečky.
Minuli jsme wellnesscentrum, prošli pod kolejemi a upravenými cestami se vydali k vrcholu Zlobice. Díky vydávanému časopisu, nejznámějšímu kopci v kuřimském okolí.
Vrcholu jsme dosáhli všichni bez rozdílu pohlaví a bez kyslíkových masek. Na restauraci jsme se všichni těšili a cestou vzpomínali na kozu Jitku. Koza Jitka byla známá hospodská společnice, která jako jediná z chovaných koz (samozřejmě se zde chovají i ovce, proto taky název zdejší firmy OVEKO – ovce, kozy) se ráda promenádovala mezi stoly restaurace, jemným mečením „somrovala“ jídlo a nechávala se pohladit od přítomných dětí. Koza Jitka již není mezi živými, především pro svoji velmi špatnou životosprávu.
Ale ouha, restaurace byla zavřená a telefonický rozhovor s číslem uvedeným na dveřích nám prozradil skutečnost, že objekt mění majitele.
Vlezli jsme nenápadně oknem na terasu rozhledny (dveře byly zavřeny pravděpodobně z důvodu zákazu lepšího pozorování Kuřimi – časopis Zlobice prý dává lepší obrázek města) a tajně se přesto rozhlíželi po okolí (žádné zkreslení sklem). Členové výpravy na základě krásného výhledu plánovali svoji budoucnost.
Přelezením specielních dřevěných schodů vedených přes vysoké oplocení areálu jsme se dostali znovu na stezky a cyklostezky vedoucí k domovu. Některé zmožené pocestné zachránila paní, která nám s laskavostí kuřimačky žijící za městem, darovala šťavnatá jablka.
V restauraci u stadionu do nás zasyčela žlutá limonáda, či hnědé pivo.
Někteří jsme se ještě zastavili v nové cukrárně (nedaleko té zrušené) na zasloužený pamlsek po tak fyzicky náročném výkonu. Cukrárna má velmi hezký interiér (česky řečeno – velmi pěkná) a těch zákusků, káv, vína, zmrzliny a všeho možného i nemožného. Škoda jen zmrzliny. Mají ji výbornou , až na to, že kopečky je lépe hledat zvětšovacím sklem, neboli lupou. Shodli jsme se, že jsme menší kopečky zmrzliny po celé Evropě (dokonce Asii a Africe) ještě neviděli, ale asi to bylo tou obrovskou chutí na něco studeného.
Výlet jsme tímto oficielně ukončili sokolským pozdravem NAZDAR.   
Tímto vás zveme k dalšímu ročníku Pochodu zdraví.   
 
 

pochod-zdravi.jpg