Jdi na obsah Jdi na menu
 


zase doma

19. 11. 2017

 

e1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Jaksi jsem neměl čas (výmluva),

jaksi mne politika rozčílila,

jaksi u nás v Kuřimi se nic moc nedělo,

jaksi jsem se věnoval veselejším věcem

 

No, ale něco už musím na ty moje stránky přecijen napsat.

Začněme od Komety, kam se snažím docházet pravidelně.

Byla to velká radost vyhrát ligu. Až na ty doplatky k pernamentce na každý zápas o postup až po finále. Jak je do pěti set, tak budiž, ale nad tisíc, to je vydřidušství.

Kometa vyhrála, velká sláva.

Nyní již běží další sezóna a Kometa celkem válí.

Jeden fanoušek Komety řekl doma ženě, že chce vyzkoušet, jak se budou komeťáci tvářit, když na ulici potkají někoho v dresu Sparty.

Koupil tedy manželce ten sparťanský dres.

No, zkrátka…..tři vyražené zuby, pět pohlavků, šest kopanců…a to ještě nevyšla z domu.

Nicméně jsem se věnoval práci a v neposlední řadě také povídkám, co píši a jejich ilustracemi.

Takže jsem na svoje stránky nic nedával.

A když už jsem chtěl, tak jsem byl tak rozmrzelý z věcí kolem, že jsem raději nic nepublikoval.

Byl jsem po sezóně delší dobu u kamaráda (brňáka) u něj v novém domově ve Španělsku. Je to tam u moře skvělé. Potkal jsem tam i nějaké české občany.

Například Tomáš. Ten se odstěhoval s manželkou a dcerou především kvůli počasí a taky na situaci, která je dnes v Česku řekněme čím dál zešněrovávací.

Dělá „ajťáka“ a tak může sedět u počítače kdekoli.

Chodí s kamarády Čechy na volejbal a na pivko a španělsky se neučí, to umí manželka a především školou povinná dcera.

Také jsem potkal další mladý pár s malým miminkem přímo v obchodě, kam chodíme nakupovat. Rovněž pracuje také přes počítač a je rád, že je mimo Česko.

Vůbec se těm mladším nedivím.

Jen tak mimochodem, tihle odstěhovalci volí ve volbách úplně jinak, jak většina u nás doma.

Volby, to byla ale smršť. Nechci se k nim vyjadřovat, snad jen k tomu Okamůrovi. Zvláštní to typ populisty, který sice dobře zvolil ožehavé téma muslimů, na které slyší skoro všichni. Jinak ale bude měnit názory, jen aby získal dobrý flek a to je jakési nebezpečí.

Možná bych chtěl do Španělska na důchod, ale to je asi jen zbožné přání.

A co legračního že jsem v poslední době zažil?

Kromě návštěvy pana Holmana na radnici?

Vlastně jedna věc rozesmála celé moje okolí. Jel jsem s rodinným přítelem na návštěvu do Adamova. Na adrese stály šedivé domu z doby hlubokého komunismu, ale s novými plastovými okny. Vešli jsme dovnitř. A tam vám byl přátelé supermoderní výtah z jednadvacátého století. Vše z nerezu a kvalitní.

Jako ze snu. Laďa říká, to je bomba co? A já na to, ať je zticha, nebo se ten supermoderní výtah ještě zastaví.

Po padesáti centimetrech se zastavil. Nosnost 650 kg. My byli jen dva.

V kabině je čudlík, co nás spojil telefonicky s dispečerkou a ta nám poslala z Brna opraváře. Za třičtvrtě hoďky nás vysvobodil.

Nahoru i dolů jsem šel pěšky.

Oba dva máme vesele se smějící ženy.